Portugalskem na kolech
Cykloturistika aneb na kole (zatím jen) po Evropě
Kudy autem do Portugalska
Zobrazovat obrázky v aktuálním okně
Úvod
V roce 1996 jsme se rozhodli sami dopravit dceru na mezinárodní
soustředění mladých muzikantů a čtyři týdny
čekání strávit cestováním
po Portugalsku. Auto jsme nechali na parkovišti poblíž Lisabonu
a během tří srpnových týdnů projeli na kolech 1700 km od Lisabonu,
historickými provinciemi Ribatejo, Alto Alentejo, Beira Baixa, Beira
Alta, Trás-os-Montes, Minho, Douro Litoral, Beira Litoral a Estremadura
zpět do Lisabonu. Jižní provincie Baixo Alentejo a Algarve jsme
si chtěli nechat na konec, nějaký den však zabrala prohlídka Lisabonu
a tak, snad příště .... Myslím, že by se leckomu poznatky z cest
mohly hodit.
Podnebí
Atlantik je obrovský akumulátor tepla a má proto velmi silný vliv
na utváření počasí. V létě prší jen vyjímečně. Ve dne je horko,
za jasného počasí, které je panuje téměř celé léto, je na jižních
svazích pro slabší povahy až nesnesitelně. V noci, až na nejvyšší
horské polohy, bývá také velmi teplo. Velkým nepřítelem cyklistů
je vítr, toho si užijete v Portugalsku v hojné míře. Čerstvý až
silný vítr západních směrů vás asi bude provázet téměř neustále.
Krajina a příroda
Při pobřeží a dolních tocích velkých řek se rozkládají mírně zvlněné
nížiny, které již po několika desítkách kilometrů dále do vnitrozemí,
zvláště na severu, přecházejí v kopcovitou až hornatou krajinu
s hlubokými a strmými údolími s četnými přehradami. Serra da Estrela
- nejvyšší pohoří Portugalska, je charakteristické bezlesými kamenitými
vrcholy, které spadají příkře do údolí.
Dále na sever, v horách tvořících hranici se španělskou Galicií je
příroda i v závěru léta o poznání zelenější a vrcholy hor příkřejší
a špičatější, i když o pár set metrů nižší.
Denně narazíte na některý ze středověkých hradů (zase "kaštélo"),
které jsou vesměs ve velmi dobrém stavu.
Upravený kostel najdete
snad v každé, i té nejmenší vesnici. Co jistě každého zaujme jsou
i zvuky a vůně. Co hodinu se z každého kostela ozývá zvonkohra,
sice většinou z magnetofonové nahrávky, ale příjemná, a zpěv cikád
vám bude znít v uších možná i po návratu domů. Na zvláštní, charakteristickou
vůni mají asi největší vliv rozsáhlé eukalyptové lesy.
Přijede-li český suchozemec do Portugalska poprvé a navíc koncem
léta, jeví se mu krajina, zvláště ve
vnitrozemí, velmi vyprahlá
a nepřívětivá. Po pár týdnech pobytu si na ni natolik zvykne, že
mu bude zatěžko odjet a asi navždy v něm zůstane stesk a touha po
této překrásné zemi - "saudade", jak tento zvláštní pocit
nazývají Portugalci.
Obyvatelstvo
Snad každý je ochoten vám poradit a s úsměvem a srdečným přáním
šťastné cesty vám ukázat správný směr. Nepočítejte však se spolehlivými
radami pro cyklisty, na kole opravdu moc lidí nepotkáte. Neumíte-li
portugalsky, rozhodně nemusíte mít obavy, že se nedomluvíte. Téměř
všude najdete někoho, kdo umí anglicky nebo francouzsky. Německy
se ale domluvíte snad jen s německými turisty.
Hlavně nezapomeňte na slušné vychování a kam přijdete, všude řádně
pozdravte: dopoledne "bom día" a
odpoledne "boa tárde".
Nic nezkazíte, když na venkově pozdravíte každého, koho potkáte.
Vždy se dočkáte odpovědi a přívětivého úsměvu.
V malých městech a na venkově se rozhodně nemusíte obávat krádeží,
možná, že kola ani nemusíte zamykat. Ve velkoměstech, jako je Lisabon
a Porto, však svůj majetek mějte vždy raději na dosah a doklady
a peněženky si dobře hlídejte abyste vše uchránili před malými zlodějíčky
a kapsáři.
Když spatříte poletující odpadky a divoké skládky, všude i v těch
nejkrásnějších koutech, možná dojdete k názoru, že si Portugalci
své země příliš neváží. Není tomu tak, jen se společnost zatím nedokázala
vyrovnat s rychlým přechodem k "euro-americkému" stylu
života.
Kolik peněz s sebou
Budete-li mít 700 až 800 Escudos (PTE) na osobu a den, určitě nezhubnete
a ještě vám zbyde na pohledy, známky i na nějaký dárek domů.
Silniční síť
Kvalita povrchu vozovek, kromě novějších dálkových silnic, je většinou
velmi špatná, zejména ve vnitrozemí.
Na asfaltových vozovkách se
většinou nesetkáte s takovými výtluky a děrami, na jaké jste zvyklí
u nás, ale povrch bývá velmi hrubý a nerovný. Na silnicích místního
významu vás nesmí překvapit ani prašný a kamenitý povrch.
Pro cyklisty je jistou nevýhodou, že silnice jen málokde vedou údolími
řek, ale spíše je přetínají napříč. Pět, deset i více kilometrů
stoupání není žádnou vzácností. Neodpočinete si však ani ve sjezdech.
Kvalita silnic vám sotva dovolí absolvovat celý sjezd v sedle. Hluboká
údolí bývají rozervána mnoha stržemi a tak, jedouce po silnici vedoucí
po úbočí takového údolí, si připadáte jako na tobogánu.
Jste-li zvyklí u nás absolvovat 120 až 150 km denně, nebude pro
vás žádnou ostudou, zvláště při vedrech., která zde panují, urazit
za den 80 až 100 km, někde možná jen třicet až čtyřicet. Vyrazit
je lépe brzo po ránu, i když se vám z pelechu zrovna nechce, a brzo
po poledni zalehněte do stínu. I když otrlé povahy zvládnou jízdu
v odpoledním žáru, berte ohled na slabší polovičky a na další cestu
se vydejte nejdříve po páté.
Zkušenosti s řidiči
Řidiči, zvláště ve vnitrozemí a v horách, vás budou nadšeně zdravit
a kromě zdviženého palce vám budou projevovat sympatie také tím,
že vám za zády zahoukají na pozdrav. Nejsou ale na cyklisty vůbec
zvyklí. Nedovedou si představit co s vámi udělá jejich upřímně míněný
pozdrav, co udělá boční vítr při předjíždění, a moc místa vám vedle
sebe nenechají. Autem tu, kromě nemluvňat jezdí snad každý. Jezdí
se rychle a i když jsme během putování viděli jen jedinou nehodu,
přilbu rozhodně doporučuji. Když vás nic špatného nepotká, tak vám
poslouží alespoň proti úpalu.
Kde přenocovat
Nocovat lze téměř všude, kde najdete kousek rovného místa: na kraji
sklizeného pole, na louce, na polní cestě i na protipožárním pásu,
kde však stanový kolík těžko zatlučete. Rozhodně vás nikdo nebude
vyhánět. Nejste-li ranní ptáčata, občas vás asi vzbudí rolník s
mezkem či oslíkem, který, ještě než bude příliš horko, kráčí obdělávat
kamenité pole.
Zvolíte-li si za místo k přespání loučku mezi kukuřičnými poli,
může se stát, že vás probudí střelba honců, kteří
se po ránu vydali
na lov divokých prasat. Můžete mít sami pro sebe i široko daleko
opuštěné mořské pláže. Tam si ale musíte vzít větší zásoby pitné
vody.
V lese buďte nadmíru opatrní, lesní požáry jsou v parném létě velmi
časté. Není divu - často uvidíte vyletět z okna
kolemjedoucího auta
nedopalek cigarety. V nově vysázených eukalyptových lesích, pěstovaných
na místě vyhořelých lesů, rovný plácek najdete jen těžko. Teplé
péřové spacáky s sebou rozhodně netahejte. Bohatě stačí jen flanelová
vložka do spacáku a i v horách jeden dekový spacák pro dva. Občas,
zvláště v horských údolích a u vody padne rosa, a tak je asi lepší
spát alespoň pod přístřeškem z celtoviny.
Stravování
Na každodenní stravování po restauracích asi našinec mít nebude
- za vydatný oběd pro dva v levnější restauraci dáte tak kolem 1000
PTE, a tak nezbývá než si vařit. Nevozte ale s sebou zbytečné zásoby.
Nakupovat se vyplatí ve větších městech, v nákupních centrech, portugalsky
zvaných Super Mercado. Na venkově pořídíte mnohé sice o něco dráž, ale
přesto ke koupi dostanete poměrně levné a chutné konzervované potraviny:
sardinky, makrely, tuňáky, několik druhů fazolí, čočku, párky a
mnoho dalších.
Čerstvé uzeniny vám možná přijdou nezvykle kořeněné. Chleba, na
jaký jsme zvyklí u nás, seženete jen vyjímečně. Budete muset dát
za vděk chlebu bílému nebo kukuřičnému. Za zeleninu a ovoce také
většinou nedáte víc peněz než doma. Jako přílohu můžete střídat
brambory, těstoviny i rýži. Je důležité mít na čem uvařit. Z malých
přenosných vařičů doporučuji benzinové, nebo propan-butanové. PB
kartuše je možno zakoupit u benzinových čerpadel, ale bez problémů
i ve vnitrozemí seženete asi jen kartuše pro CampingGaz. Nechcete-li
založit další z mnoha lesních požárů, rozhodně nerozdělávejte oheň.
I s vařičem zacházejte velmi obezřetně.
Pitná voda
Pít musíte hodně a často. Za několik dní zjistíte, že vás pot přestává
pálit v očích. Malé cyklistické lahve
rozhodně nestačí. Nejlépe
vyhovují 1,5 litrové PET láhve, které snadno uložíte do upravených
starých drátěných držáků zn. Favorit, nebo pod gumu na nosič. Se
získáváním pitné vody nejsou problémy - z každé trubky zapíchnuté
ve skále teče i nakonci srpna čistá a chladná voda.
Ve městech i většině vesnic najdete v centru, většinou poblíž kostela,
vzorně čisté veřejné záchodky, kde zásoby spolehlivě doplníte. Jedna
plná láhev na osobu vám určitě bude stačit k dalšímu zdroji i v
nejparnějších dnech. Na noc si naplňte ještě alespoň jednu láhev
pro dvojici.
Hygiena
Po celé zemi je nespočet přehradních nádrží s průzračnou vodou.
A většinou zcela bez lidí, snad potkáte jen pár
rybářů. Můžete smýt
prach z cest a vyprat propocené prádlo. Potíže se však budete mít
v blízkosti moře, zvláště tam, kde je pobřeží nízké a příliv vhání
slanou vodu kilometry daleko od ústí řek. Někde však bývají na veřejných
záchodcích i sprchy a pokud na ně narazíte, máte vyhráno. Možná
na vás budou kolemjdoucí překvapeně zírat, ale rozhodně vás nikdo
nevyžene.
Servis pro cyklisty
Speciální nářadí a náhradní díly (centrklíč, klíč na demontáž pastorků,
dráty a pod.) si rozhodně raději vemte s sebou. V autoopravně vám
sice ochotně pomohou, ale svěrák, kladivo, běžné nářadí a dobrá
vůle vždy nestačí.
Doprava do Portugalska
Cyklista samozřejmě potřebuje s sebou kolo. Půjčovny kol v Portugalsku
najdete jen těžko a koupit si na místě nové kolo si našinec dovolit
nemůže. Do letadla vám sice kolo vezmou, ale ty ceny! Pravidelné
autobusové linky se mi v jízdních řádech najít nepodařilo a vlak
je také moc drahý a cesta vlakem zdlouhavá.
Zbývá tedy auto. Ujišťuji vás, že je možno najít takovou trasu,
kdy za cestu tam a zpět cena bezinu nepřesáhne 10 až 11 tisíc a
nezaplatíte ani korunu na dálničních poplatcích. Je jen třeba si
cestu trochu naplánovat a vědět, jaká je kde cena benzinu. Nejlevnější
v Evropě je v Andoře, dále ve Španělsku a Švýcarsku, dražší v Portugalsku,
Německu a nejdražší je pro nás benzin ve Francii. Dálniční poplatky
se platí na většině dálnic ve Francii a v Portugalsku. Ve Španělsku
jsou hlavní dálniční trasy, např. pro nás využitelná trasa Zaragoza
- Madrid - Badajoz, zcela bez poplatku. I když nevyužijete zpoplatněné
dálnice, dva řidiči trasu snadno zvládnou za méně než 48 hodin a
to i s pravidelnými zastávkami pro odpočinek. Nezapomínejte po cestě
hodně pít.
Auto je nejlépe na celou dobu dovolené zaparkovat a spolehnout se
jen na kola. Myslím, že se vždy najde někdo, kdo vám je zdarma,
nebo za mírný poplatek na dvoře pohlídá.
Šťastnou cestu přeje Petr Kraus, Přimda
Cykloturistika, aneb na kole (zatím jen) po Evropě